Cesta k zákazu započala v prosinci minulého roku, kdy poslanci katalánského parlamentu vyslovili souhlas s projednáváním „lidové legislativní iniciativy“, pod níž se shromáždilo přes 180.000 podpisů lidí z celého světa, požadujících úplný zákaz koridy. Iniciativa požadovala revizi katalánského zákona na ochranu zvířat, který dosud zakazoval zabíjení zvířat a špatné zacházení s nimi, s výjimkou právě býčích zápasů. Za většinou akcí proti koridě stojí platforma, která se v překladu jmenuje ‚A dost‘. Téma ihned rozdělilo širokou veřejnost i politiky Katalánska, celého Španělska i části Francie, kde jsou také býčí zápasy dosud živé.
Konzervativní politici a zastánci býčích zápasů argumentují, že korida ke Španělsku a jeho historii neodmyslitelně patří a mnozí Španělé si bez nich nedovedou představit žádnou velkou slavnost. Matadoři jsou zde považováni za celebrity, stejně jako herci, zpěváci či fotbalisti v Čechách. Dalším argumentem zastánců koridy je, že nejde jen o kulturní fenomén. Její zákaz bude mít i ekonomické důsledky. Vysoké výnosy v řádu stovek miliónů eur a množství pracovních míst budou jistě velkou ztrátou pro ekonomickou krizí již tak postižené Španělsko. Schválení zákona také jistě ohrozí mnohé chovné býčí stanice. Zastánci koridy zveřejnili manifest, který podepsalo na tři stovky katalánských osobností, na „obranu svobody a kulturního dědictví“. Jedna z nejznámějších konzervativních političek, Esperanza Aguirre, která se chytá každé příležitosti nalodit se na populistickou vlnu hájící španělské tradice a „vlajku“, na což velmi dobře slyší konzervativní voliči, samu sebe postavila do pozice tzv. bojovnice za tradice a na počátku roku dokonce navrhla zapsat býčí zápasy jako součást světového kulturního dědictví UNESCO, což by je zachránilo před veškerými zákazy.
Argumenty odpůrců naproti tomu poukazovali na zbytečné a kruté týrání zvířat a krvavou tradici, která již neodpovídá novým hodnotám společnosti 21. století. Býčí zápasy si podle nich dokonce zaslouží srovnání s „primitivním a odporným zvykem“ ženské obřízky, která je také jistě místní kulturní tradicí, ne však již tradicí, která by stála za to zachovat pro další tisíciletí. Jedná se v podstatě o hru, tragédii pro pobavení krvechtivých lidí. Tragédii o smrti býka. Více o tom, jak vypadá taková krutá korida, se dočtete například zde.
Schválení zákona pro zákaz býčích zápasů nakonec parlamentem prošel. Můžeme ale tedy mluvit o začátku konce této krvavé tradice? O prvním kroku a změně konzervativního pohledu na španělské hodnoty jistě. Zákaz byl však vydán v dosti autonomním regionu Katalánsko, bohaté oblasti na severovýchodě Španělska, které se tak stalo první oblastí v zemi, s výjimkou Kanárských ostrovů, kde budou býčí zápasy zakázány. Katalánsko ale ke koridě nemá již takový vztah jako ostatní „tradičnější“ regiony a i díky rostoucí síle odpůrců býčích zápasů v Katalánsku, byla zde korida na ústupu a pořádala se již pouze v barcelonských arénách. Katalánsko se dlouhá léta snaží o samostatnost a každý pokus o odlišení od zbytku Španělska je vítán, zrušení býčích zápasů, jednoho ze symbolů země, tím jistě je. Další kroky za zastavení býčích zápasů budou tedy daleko složitější a přesvědčit veřejné mínění „kovaných“ Španělů žádá ještě mnoho úsilí. Doufejme, že hodnoty 21. století přestanou klást na první místo ekonomické zisky a začneme bránit spíše humální hodnoty ve vztahu k naší planetě i jejím obyvatelům všeho druhu…